Čivava – Chihuahua

Čivava. Je to opravdu nejmenší psí plemeno na světě? Jde o křížence psa a potkana? Jsou to zlí a agresivní rafani, nebo ta nejhodnější stvoření na světě? Dozvíte se v prvním díle našeho seriálu o psích plemenech.

Základní informace o plemeni

Popis plemena

Čivava je malé psí plemeno s kompaktní stavbou těla. Tvar hlavy připomíná jablko. Oči čivavy jsou velké a kulaté, velké uši jsou vysoko posazené a vzpřímené. Středně dlouhý ocas nosí čivavy vysoko zvednutý, někdy ohnutý nebo zatočený v půlkruhu.

Čivavy mohou být krátkosrsté i dlouhosrsté a můžete je spatřit v mnoha světlých i tmavých barevných variantách. U krátkosrsté čivavy je srst na celém těle krátká a na krku a ocase může být delší. Pokud je přítomna podsada, dorůstá srst větší délky.

U dlouhosrsté čivavy je srst jemná, hladká nebo lehce zvlněná, tvoří hustý límec na krku, srst na uších, zadních částech končetin, tlapek a ocasu je delší.

Výška čivavy v dospělosti činí 15 - 23 cm v kohoutku. Důležitější než výška je u čivav z chovatelského hlediska bezesporu jejich váha. Přestože ideální hmotnost čivavy v dospělosti dosahuje 1,5 kg – 3 kg, bývá uznána váha i pouze mezi 500 g – 1,5 kg. Vyšší hmotnost než 3 kg však nebývá většinou Klubem chovatelů čivav akceptována.

Na výstavách byli donedávna upřednostňováni psi spíše nižší hmotnosti, což vedlo k chování extrémně malých psů (500g), u kterých se však projevuje zvýšená míra zdravotních komplikací.

Některé zahraniční kluby chovatelů z tohoto důvodu začaly akceptovat rovněž těžší jedince. Průměrná délka života čivavy činí 12 – 14 let. Často se ale dožívají i vyššího věku, proto není nic neobvyklého, pokud potkáte i 17 let starou čivavu. U extrémně malých jedinců je naopak délka života kratší.

Povaha plemena

Čivava je inteligentní, temperamentní „trpaslík“, který se ničeho nebojí, což je potřeba vzít v úvahu hlavně při setkání s většími psími plemeny.

Často si tvoří úzkou vazbu na svého pána, kterého doprovází doslova na každém kroku. Tomu napomáhá velikost čivavy, kterou může majitel vzít např. v tašce prakticky kamkoli. Nejlépe se cítí v blízkosti srdce svého pána v náručí.

Čivava se snadno učí novým dovednostem. Přes svůj malý vzrůst jsou obzvláště mladé čivavy dobrými (a hlasitými) hlídači.

Čivavy jsou ostražití vůči ostatním psům a vůči cizím lidem, kterým nedůvěřují. Proto je u nich obzvlášť důležité, aby se už od štěněte (nejlépe od 3 měsíců) seznamovali a často setkávali s ostatními psy a lidmi, aby se z nich nestali bojácní jedinci, kteří se např. schovají před každou návštěvou.

Pokud se výchova psa podaří, stane se z čivavy pes přátelský, komunikativní, společenský  - prostě pejsek do nepohody. Čivavy se dokonce využívají i jako canisterapeutičtí psi.

Výchova čivav má ale svá úskalí. Pokud se nezvládne, může se stát čivava agresivní nejen vůči okolí, ale i svému majiteli. Proto je důležité mít při výchově pevnou ruku, určit jasná pravidla a být důsledný. Pro méně zkušené chovatele je vhodná spíše dlouhosrstá varianta čivav, která je na výchovu snazší než původní krátkosrstá varianta.  Krátkosrstá čivava totiž dokáže být velmi tvrdohlavá a vyznačuje se tendencí přebírat roli pána.

Čivava nesnese velký chlad, proto není vhodná pro chov celoročně venku. Je naopak vhodná pro chov v bytě. Jako každý pes ale ocení každodenní procházky.

Je vhodná i ke starším lidem či k chovatelům bez sportovních ambic, kterým se dokáže pohybově přizpůsobit. Někteří chovatelé však s čivavami provozují dokonce agility či dogdancing.

Čivavy milují svou smečku a jsou velmi věrné svým páníčkům. Nejsou však zcela vhodné do rodin s malými dětmi do 8 let, které by mohli psa vzhledem k jeho velikosti při hraní zranit.

Historie plemena

Před domestikací byly čivavy pravděpodobně divokými psy, kteří bydleli v norách v zemi, což mohou majitelé čivav vypozorovat i dnes – některé čivavy se rády uvelebí v různých skulinách a zákoutích.

O vzniku plemene existuje několik teorií. Dnes nelze již přesně určit která z nich je pravdivá, neboť ani pro jednu z nich neexistují žádné jednoznačné doklady. Pokud se podíváme na stavbu těla, můžeme vypozorovat znaky, jež ukazují na příbuznost s čínským chocholatým psem a mexickým naháčem.

Teorie první: Čivava jako latinskoamerické plemeno

První teorie říká, že plemeno se vyvinulo ve střední a jižní Americe z malého psa zvaného tečiči (techichi). Tito psi byli o něco větší než čivavy a byli podobní mexickým naháčům. Byli populární u Toltéckých kmenů (na toltéckých řezbách jsou zachyceni psi podobající se čivavám) a později Aztéků.

Psi zřejmě sloužili k náboženským účelům. Při pohřebních obřadech byli rituálně usmrcováni a spolu se svým pánem pohřbíváni. Aztékové věřili, že psík bude provázet zemřelé v posmrtném životě. V případě úmrtí člena rodiny, byl obětován i pes a pohřben spolu s popelem zemřelého, aby ho doprovázel na jeho cestě podsvětím.

Dnešní čivavy jsou však menší než bývali techichi, kteří byli také němí. Po dobytí říše Aztéků Španělem Hernandem Cortésem byli tito psi ponecháni svému osudu. O 300 let později, v roce 1850, byli tři malí psi nalezeni v mexické provincii Chihuahua a podle tohoto zeměpisného pojmenování dostaly čivavy svůj název.

Američtí návštěvníci Mexika si přiváželi tyto malé psíky sebou domů, kde si čivavy rychle získaly velkou oblibu. Do Československa přivezla první čivavu v roce 1971 MUDr. Jitka Pacltová, která také založila první klub tohoto plemene u nás.

Teorie druhá: potomek psů evropských kolonizátorů

Druhá teorie uvádí, že čivava je potomkem evropských psů, kteří se za moře dostali s kolonizátory, osídlujících Střední Ameriku. Za evropského předka plemene čivava se považuje psík papillon. On je taktéž produktem miniaturizace a má některé znaky těla stejné. Problémem ale je, že papillon je vždy dlouhosrstý. Dlouhá srst je z hlediska genetiky ustupující (recesívní) vůči srsti krátké a proto z dlouhosrstých předků nemohli vzniknout potomci krátkosrstí. S jistotou lze totiž doložit, že čivava byla krátkosrstá.

Teorie třetí: čínský původ čivavy

Poslední teorie tvrdí, že malí naháči byli španělskými obchodníky dovezeni z Číny do Mexika, kde se pak křížili s malými místními psy. Na podporu této teorie se uvádí, že Čína má dobře zdokumentované postupy zmenšování zvířat a rostlin. V historickém dopise, podepsaném Krištofem Kolumbem, se říká, že na ostrově Kuba našel malého němého psa, což přispívá k dohadům o původu čivavy.

Základní péče o čivavu

Čivavy jsou pejsci nenároční na pohyb, proto jsou vhodné i pro seniory. Nesnesou velký chlad, proto nejsou vhodné pro celodenní pobyt venku a jsou hodí se především pro chov v bytě.

Čivava není nijak náročná na údržbu. Během línání je vhodné každodenní vyčesání chlupů, jinak stačí občasné prokartáčování. Oči je vhodné vytírat papírovým kapesníčkem, aby se nevytvářely skvrnky pod očima. Drápky je nutné stříhat 1 x za 2 měsíce.

Čivavy v Nugo tašce

NUGO taška je pro čivavy jako stvořená. Tedy ne jako – NUGO taška je skutečně stvořená pro čivavy a další pejsky malých plemen. Čivavy se rády nosí a dotýkají svého páníčka, na to je NUGO taška velmi vhodná, protože podporuje přímý kontakt s tělem psa.  Čivavy se v tašce s vyjímatelným vnitřním kožíškem také zahřejí, ať už jste s nimi kdekoli.

Zajímavosti

Čivava je považována za nejmenšího čistokrevného psa na světě.

Dle jedné legendy měli Aztéci různý přístup k různě zbarveným čivavám. Modře zbarvené čivavy uctívali, považovali je za posvátné, červeně zbarvené čivavy byly obětovány na pohřbech. Říká se, že jedna Aztécká princezna chovala ve svém paláci až 1500 psů!